Redakce | Pátek, 14. listopad 2025 |
Když mi dveře přišla otevřít bosá usměvavá žena, věděla jsem, že dnešní návštěva bude patřit k těm velmi příjemným. A nemýlila jsem se. Jana s manželem Michalem původně obývala malý bungalov na Praze – východ, kam za nimi dojížděly jeho dvě dcery. Život v dřevostavbě jim vyhovoval, ale když čekali prvního společného potomka, začala jim být malá. A to ještě netušili, že se počet holčiček nakonec rozroste na pět. Přistavět patro se ovšem ukázalo jako velmi neekonomické řešení, a tak přišel na řadu jiný logický krok – postavit nový větší dům a ten stávající pronajímat. Směr ani vzdálenost od metropole měnit nechtěli, a tak jim na internetu objevený pozemek za skvělou cenu, vzdálený pouhých 10 km, přišel právě vhod.
„Zároveň jsme tou dobou vyrazili načerpat inspiraci na stavební veletrh, a protože jsme už měli dobrou zkušenost se dřevostavbou, automaticky jsme hledali stejné řešení," vzpomíná Jana. „Oslovil nás tam pan architekt Řezáč a hned jsme si lidsky sedli. Slovo dalo slovo, podívali jsme se s ním na několik realizací, a dokonce jsme ho vzali i na pozemek, právě když jsme se chystali ho koupit."
Architekt je upozornil na rizika – na první pohled dostatečně velký pozemek, kterým však protékal potok, a stavební část tak představovala pouze 700metrový trojúhelník, nebyl pro plánovaný rodinný dům úplně ideální. „Přesto jsme do toho šli, nechali si vypracovat projekt na přeložení potoka, který se musel zkolaudovat, a koryto jsme upravili tak, aby tekl až za plotem. Je to malý tok, jímž po většinu roku nic neprotéká, jen když místní rybáři upouští rybník."
Překvapení při zadání
„Než jsme jeli do dodavatelské firmy na schůzku, říkali nám, ať si připravíme co nejpřesnější představu o našem budoucím domě. Poslali nám k tomu potřebné informace, ale já jsem čerstvě porodila a manžel toho měl hodně v práci, takže jsme nebyli připraveni na detailní otázky ohledně typu a umístění zásuvek nebo materiálu a barvy parapetů. Dávali nám na výběr, ale my jsme se v tu chvíli úplně neuměli rozhodnout," vzpomíná.
Projekt pro dřevostavbu ale vyžaduje zapracování všech detailů kvůli přípravě rozvodů, které vedou uvnitř konstrukcí, a dodatečné úpravy představují problém. „Přípravu jsme podcenili a teprve později nám docházelo, co vlastně potřebujeme jinak, včetně některých příček. V dodavatelské firmě ale byli velmi vstřícní, a s čím šlo ještě hýbat, to nám v průběhu příprav změnili." Na schůzce Jana s Michalem ocenili i přítomnost projektanta, který svými praktickými vhledy vyvažoval nápady architekta, které by výsledné řešení sice zdokonalily, ale zároveň prodražily.

Vlastní větrání: Jana miluje otevřená okna i dveře. Preferuje tedy větrání vlastními silami a rekuperací dům osazený není. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman
S architektem na jedné vlně
„Moc se nám líbily dřevěné obklady, chtěli jsme velká okna a aby se z kuchyně dalo projít na terasu a do zahrady, plus pokoje v patře. Zbytek jsme nechali na architektovi, který přišel s nápadem dvou na sebe položených hmot, díky kterým nám tu vznikl úžasně praktický zastřešený výklenek, který mám moc ráda," pochvaluje si prostor, ve kterém si společně dopřávají rodinné kino.

Praktický výklenek: Právě dvě hmoty domu umožnily vznik útulného koutu, kde se rodina schází při společném promítání a kde jsou její členové kdykoliv chráněni před nepřízní počasí. Foto: Martin Zeman

Velká okna: Na velkých prosklených plochách Jana trvala, stejně jako na přímém vstupu do zahrady. Originální a neotřelé knihovny jsou její specialitou.
Foto: Martin Zeman
„Ve hře byla i varianta s oddělenou garáží, ke které bychom procházeli venkem, ale zvolili jsme řešení spojené s domem, suchou nohou až k autu." Oproti prvotnímu návrhu si nechali zvětšit okna, aby do interiéru dostali více světla. „Tím, že jsme se rozhodli pro tmavou kuchyň,uměla bych si dole představit ještě víc prosklených ploch. Architekt je fanoušek podlouhlých oken, ‚střílen', já jsem s tou představou chvíli bojovala. Spíš bych volila okna až k podlaze, nebo výšku se sedacími parapety, ale byli na mě s mužem v přesile. Navíc bych mu tím změnila vzhled celého návrhu, a to jsem nechtěla. Nakonec jsem uznala, že každé řešení má něco do sebe, a s výsledkem jsem spokojená." Prosadili si ještě otevřený prostor mezi hlavním obytným prostorem a schodištěm, čímž se připravili o spíž, ale dali přednost vzdušnosti a světlosti interiéru.

Foto: Martin Zeman
Slovo architekta
Když si vzpomenu na první setkání s klienty na pozemku, které proběhlo v sychravý podzimní den před více než osmi lety, a vidím zabydlený dům obklopený úžasnou zahradou, i s odstupem času jsem přesvědčen, že se mi podařilo „vytěžit" z komplikovaného místa jeho potenciál na maximum, splnit zadání a nepřekročit rozpočet stavby. Obdivuji klientku, která s citem dotváří svoji zahradu, kde dominuje ořešák vlašský, zachráněný strom pro další generace.

Ing. arch. Jan Alex Řezáč
Dostatek času na promýšlení
„O stavbě jsme začali uvažovat v roce 2015, ale než jsme to celé zrealizovali, nakonec jsem i druhou dceru porodila ještě v předchozím domě. Pak to ale šlo hodně rychle. Koncem roku 2017 se připravovala základová deska a v lednu nastoupili – v pondělí přijel jeřáb a ve čtvrtek jsme dostali klíč od domu. Obvodové stěny už stály, pak už se dělala jen střecha a vnitřky. Na Čarodějnice se dům kolaudoval, pak jsme si ještě některé věci zařizovali sami a v červenci jsme se stěhovali." Původně chtěli stavbu na klíč, ale protože měli určité vlastní představy, dopřáli si u některých položek nadstandard, který se rozhodli řešit po vlastní ose.
„Mně se třeba líbila dřevěná podlaha nebo bezfalcové dveře, chtěla jsem kvalitní plechovou vanu odolnou i proti zvířecím drápkům, sami jsme si nakonec řešili i schodiště, chvíli jsme fungovali bez kuchyně... S firmou naštěstí nebyl naprosto žádný problém se domluvit – tohle škrtneme a my si to uděláme po svém. Protože jsme se nechtěli spálit, doporučili nám vhodné dodavatele a my jsme je vesměs využili."
Jak Jana říká, výhodou bylo, že tehdy byla na mateřské. „Měla jsem na to vybírání čas a chuť, navíc jsem se se dvěma malými dětmi potřebovala realizovat i nějak jinak, ale chápu, že u pracovně vytížených lidí na to není prostor." Modřínové obložení domu svěřili švagrovi.

Dvě hmoty: Atypické řešení v podání architekta Řezáče představují dvě hmoty, uložené přes sebe. Jedna vede od zahrady k silnici a končí garáží, druhá k ní přiléhá a společně tak tvoří neotřelý vzhled domu. Foto: Martin Zeman
Tepelný komfort na základě zkušenosti
V přízemí je osazeno podlahové topení, zatímco v horních pokojích si manželé přáli stropní infrapanely. „Měli jsme je v předchozím domě. Původně jsem jim nevěřila, čekala jsem chladno od nohou, ale krásně vyhřály všechny povrchy včetně podlahy. Tady ale došlo k nedorozumění a osadili nám je na stěny pod okna. V dětských pokojích jsme je později přesunuli na strop, protože byly hodně horké, takže jsem měla strach, když je holky třeba omylem překryly dekou. Navíc jsem právě umístěním na stropě chtěla ušetřit prostor pod oknem na nějaký nábytek – a před topné panely ho samozřejmě umístit nemůžete."
Dům vychází v hodnotách téměř pasivně, ale Jana odmítala rekuperaci. Je zvyklá mít neustále otevřené dveře na terasu nebo okna, a navíc s manželem nebyli přesvědčeni o výhodách řízeného větrání a návratnosti takové investice. S náklady na vytápění elektřinou, včetně ohřívání bazénu, jim od loňského roku pomáhá fotovoltaika s baterií, která jim střádá přebytečnou energii na zimu. Aby předešli přehřívání horních pokojů, nechali si v nich nainstalovat alespoň vnitřní žaluzie, při zpětném pohledu by si nechali zabudovat vnější, které z důvodu úspor při stavbě původně oželeli.

Vzdušný prostor: Kvůli světlu a odlehčení prostoru Jana s manželem oželeli spíž a příčku do kuchyně. Místo toho zde vzniklo odlehčené schodiště.
Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Boj o světlo: Nízké okno za kuchyňskou linkou bylo předmětem diskuzí, nakonec Jana ustoupila i ve prospěch kuchyňských skříněk. Vzhledem k vyškrtnutí původně plánované spíže z projektu se jí rozhodně hodí. Foto: Martin Zeman
Kousek venkova za hranicí metropole
„Pocházím z vesnice, takže oceňuji kontakt s přírodními materiály. Ve dřevě bydlím ráda, a to i z ekologické stránky. Oproti tomu, v čem jsem vyrostla, mi tady chybí sklep, ten by ale stavbu výrazně prodražil. I když jsme téměř součástí Prahy, pořídila jsem si slepice a realizuji se na zahradě," přiznává Jana a vede mě svým kouskem neuvěřitelně útulného koutu pozemku, kde nechybí ani ohniště či sauna.
Na zalévání používá zachycenou dešťovku z podzemní nádrže nebo vodu z vrtu. Tu z vodovodního řadu používají jen na běžné potřeby uvnitř domu a do bazénu, protože na to je místní voda příliš železitá. V těsné blízkosti domu se vedle terasy rozkládá úctyhodný ořešák, který bylo letos potřeba prořezat, protože jeho větvě stínily fotovoltaice. V době stavby byl naštěstí ještě mladý a usazení domu tak nepřekážel, jen při přípravě spodní stavby narazili na jeho kořeny.

Jako na vsi: Jana je „holka z vesnice“ a velká milovnice zahrady. I přes poměrně malou rozlohu parcely zde vybudovala zázemí pro děti i příjemné posezení, a kromě ohniště, sauny a hřiště si zde zařídila i kurník se slepicemi. Foto: Martin Zeman
Co by dnes udělala jinak?
„Je tu všechno dost slyšet, ale možná za to do určité míry může ta odstraněná příčka a bezfalcové dveře, které jsem si prosadila. Tehdy mě nikdo nevaroval, dnes si říkám, že pořídit je byla zbytečnost. Stejně jako průchozí sprchový kout, který se mi líbil v časopisech, ale je nepraktický. Voda v něm stříká všude a musím koupelnu neustále vytírat."
Jana je fanynkou i našeho časopisu DŘEVO&stavby – přestože ve své nové dřevostavbě bydlí už 7 let, dodnes z něho ráda čerpá například inspiraci ohledně zařízení interiéru. Mladším dcerkám prozatím pořídili společný pokojíček, ale už od projektu je připravený na pozdější rozdělení. „Zkušenost s firmou byla každopádně výborná. Stavba proběhla rychle, byli opravdu spolehliví a ochotní. Byla s nimi výborná komunikace i po záruce, a kdykoliv bylo něco třeba, přijeli a vyřešili to. Určitě je můžu doporučit."

Foto: Martin Zeman

Tato dřevostavba soutěží v anketě DŘEVOSTAVBA ROKU 2025
Pomozte nám zvolit nejhezčí dřevostavby! Tato dřevostavba se uchází o váš hlas v anketě Dřevostavba roku 2025 pod názvem "Přírodní království pro pět princezen". Hlasujte do 03.11. 2025 v tomto kole a získejte atraktivní ceny...
Hlasovat v anketě
Technické informace
- Typ domu: nízkoenergetický
- Zastavěná plocha: 110,82 m2 + garáž 38,62 m2
- Užitná plocha: 172,93 m2
- Dispozice: 6 + kk
- Konstrukční systém: difuzně otevřený konstrukční systém ATRIUM DIFUTECH CLIMA COMFORT
- Zdroj energie / teplo: elektrické podlahové, krb
- Větrání: přirozené okny
- Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,14 W/m2K
- Autor arch. návrhu a projektu: Ing. arch. Jan Alex Řezáč
- Realizace: 2018, A T R I U M, s.r.o., www.atrium.cz


Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 5/2025
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 119 Kč
koupit časopis
AUTOR ČLÁNKU: DAGMAR DIGMA ČECHOVÁ pro časopis DŘEVO&stavby
Vaše komentáře (0)Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
Dřevostavba na větrné hůrce
Do téhle dřevostavby kousek od Prahy nás majitelé pozvali sedm let po jejím dokončení. Za tu dobu se může změnit hodně – ze stavby vonící novotou se stane plnohodnotný domov, na…
-
Jednoduchá, účelná a moderní chalupa v pasivním standardu
Krkonoše, naše nejvyšší hory, mě lákají, ale málokdy se tam dostanu. Dnes mě ale horská silnice dovede až k Žacléři – na nejvýchodnější cíp Krkonoš nedaleko hranic s Polskem.…
-
Nenápadná dřevostavba se vzdušnou galerií uvnitř
Některé domy neohromí okázalostí ani složitým designem, ale spíše svou přímostí a hřejivou atmosférou. Přesně takový je dům Lukáše a Ivany. Od začátku měli jasno – chtěli…
-
Apartmány s vůní dřeva
Když dědeček Soně a jejímu bratrovi odkázal v jihočeském Políkně kamenné stavení na krásném místě, sourozenci se rychle dohodli, že by mohlo, po rozsáhlejší rekonstrukci, sloužit…














Vytvořeno v xart.cz